Kostlivá konference
Toho rána se k obvyklým zvukům školních sbírek přidalo odporné vrzání o několika frekvencích. Drásalo uši trojici kantorů.
„Co je to?“ ptal se Marek P.
„Kostlivci,“ odpověděl Daniel von Drak. „Mají konferenci.“
„Zapomněli si promazat klouby,“ poznamenal Jaroslav L.
„Ne. Vržou pantem,“ ušklíbl se Daniel. Z kapsy vytáhl balíčky špuntů do uší. „Půjdeme kolem.“
Pohled na skupinu koster klapající čelistmi nahoru a dolů, sem tam mávajících hnáty, vyvolával mrazení v zádech.
Hlasité lupnutí proniklo spánkovou kostí pedagogům do mozku. Jeden ze skeletů zůstal s mandibulou přitisknutou k páteři. Vyhodil si pant.
Usmívající se Daniel vrátil kostlivá ústa do správné polohy.