Kolegové profesora von Draka 1. – Bloudění Terezy K.
Tereza K. si nikdy nevšimla, jaká je v království jejího kolegy tma. Světlo do uliček nezasahovalo. Jen tu a tam visela zaprášená žárovka nad vitrínou se zajímavým, a tudíž i děsivým exemplářem.
Připadalo jí, že bloudí celé hodiny. Polkla rostoucím strachem.
Nepatrně zrychlila krok. Za jejími zády cosi zašramotilo. Prudce bušící srdce cítila až v krku.
Znovu. Tichý smích.
Rozběhla se, ale šum ji pronásledoval. Ulička byla nekonečná. Plíce ji pálily.
„Danieli!“zakřičela zoufale. Nikdo se neozval.
„Danieli!“ zkusila to znovu. Marně. Bez naděje běžela dál. Přímo k otevřenému oknu.
Nestačila zastavit.
***
„Ženská přes palubu!“ uslyšel profesor von Drak pobavený hlas.