Jdi na obsah Jdi na menu
 


A dveře se za ním zavřely

29. 9. 2017

„Tedy… Pac a pusu, přátelé. Děkuji vám za pomoc a péči,“ loučil se Vraspír. Obrátil se k Danielovi a jeho kolegům, kteří s ním stáli u dveří na konci deváté uličky.

„Pusu nechci!“ odmítl Jaroslav.

„Nashledanou, statečný bratře,“ pochechtával se Vraspír a stiskl Jaroslavovi ruku.

„Děkuji ti, příteli. Byla čest mít tě v boji po boku,“ řekl vážně Markovi.

Stanul před Danielem. Ten promluvil první.

„Rád jsem tě opět viděl,“ řekl s úsměvem.

„Bratříčku,…“ Vraspír ho objal a zmizel v tunelu.

 

„Hlavně se nenech do příště zabít,“ zabručel Daniel. Poškrábal se na krku, kde na okamžik ulpěly Vraspírovy měkké rty.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář