Bratříčku, neumírej
29. 9. 2017
„Neumírej, bratříčku,“ provlnilo se olověnými kruhy. „Potřebujeme tě.“
„Tebe také. Nevysiluj se. Zranění… Příliš těžká,“ zaznělo v odpověď.
„Vyléčím je.“
„Ne, bratříčku. Kotouč… Dostal se pod plášť. Řezal v břiše. Ucpává tepnu. Střeva jsou…,“ myšlenkový hlas se přetrhl.
„Nenechám tě, bratříčku! Bůh tě nenechá. On o nás ví. Zachrání nás!“
Olověné kruhy zbledly úzkostí.
„Bůh o nás ví,“ šeptal Daniel, když se vynořil z Vraspírovy mysli.
„Bůh o nás ví,“ šeptal, když obsidiánový nůž řezal do Markova zápěstí.
„Bůh o nás ví,“ šeptal, když kapky nevinné krve dopadaly do Vraspírova břicha.
„Bůh o nás ví,“ modlil se, než ztratil vědomí.
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář