Hlasy
„Vinen jsi a hrdlem propadneš!“
„Vinen jsi a hrdlem propadneš!“
„Propadneš!“
„Hrdlem!“
„Vinen jsi!“
Byly v jeho hlavě. Hlasy. Mužské i ženské. Dětské. Byly v jeho hlavě, když se probouzel. Vyčítaly mu zneužití přítele. Vyčítaly mu, že by ho byl schopný zabít.
„Já bych ho nezabil!“ křičel v duchu. Chtěl se ospravedlnit. Ano, neřekl mu to a využil ho, ale nikdy by Marka nezabil. Raději by dal svůj život. On byl nahraditelný. Nevinný Marek ne.
„Vinen jsi a hrdlem propadneš!“
Všude kolem poletovala obrovská rozšklebená ústa. Odsuzovala.
„Vinen!“
„Nepředpokládej svou vinu,“ pronesl mu Marek u ucha. „Jsem Nevinný, ne hloupý.“