L´art pour l´art
Jaroslav se otřásl. Z muže v kápi, který se dohadoval s Danielem, se mu ježily chlupy v zátylku. Daniel navíc nereagoval na jeho pokusy o telepatii. Přesto z něj byl cítit podivný klid. Na rozdíl od Marka, jehož úzkost vnímal empatický Jaroslav jako tisíc malých jehliček.
„Navštívíme jednu galerii,“ uslyšel říkat muže v kápi. Tón jeho slov sotva slyšitelně zledovatěl.
„Nemám umění rád,“ zavrčel Daniel.
Vraspír se rozesmál a jeho smích byl mrazovými zvonky. „Teď už máš. A dekadenci zvlášť. Uděláme si malou exkurzi světem lartpourlartismu.“
„L´art pour l´art,“ prskl Daniel. Teď už klidný nebyl. Pochodeň v jeho ruce zaplála.