Jdi na obsah Jdi na menu
 


Sbírky profesora von Draka 35.

26. 7. 2018

Dobrý den, vážení studenti. Vítám vás opět ve školních sbírkách. Jsem rád, že jste v tento krásný den zavítali do mého království.
Mám rád jaro. Životní procesy v přírodě probouzející se do rychlého tempa.
Přenos signálu v nervových buňkách některých vašich nejmenovaných spolužáků z nižšího ročníku za těmito pochody naneštěstí poněkud zaostává.
Modely buňky ostatně naleznete po své pravé ruce.
Víte, že jeden z mechanismů komunikace mezi buňkami je umožněn díky adhezním receptorům? Pro jejich funkci je nezbytná RGD-sekvence, kterou tvoří trojice aminokyselin, argininu, glycinu a aspartátu. Tyto tři aminokyseliny kóduje trojice kodonů tvořených třemi písmeny genetického kódu.
Vskutku kouzelné.

 

 

----

 

Interakce buňky s buňkou se děje dvěma způsoby:
za a) cestou přímého kontaktu (ligand-receptor) pomocí adhezních molekul lokalizovaných na povrchu buněk
za b) pomocí solubilních faktorů - např.: cytokiny

Daniel von Drak se zde pokouší studentů vysvětlit první z nich. Činí tak za pomoci malého zjednodušení a svého zaujetí pro detail.
RGD sekvence je totiž opravdu nezbytná pro adhezi ("přilnavost") buněk. Je to tripeptid - bílkovina složená ze tří aminokyselin (základních stavebních jednotek bílkovin) - argininu, glycinu a aspartátu. Každou aminokyselinu kódují tři písmenka genetického kódu - kodony - (může být například CGU-GGU-GAU). Je tu tedy tři krát tři "elementů", přičemž v základu máme tři krát tři písmen genetického kódu, který díky svým vlastnostem umožňuje, aby byla jedna aminokyselina kódována více kombinacemi (ale o tom možná někdy příště).

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář